Nevím, kdo všechno to ještě ladí, ale Merkur 87FM pořád jede. Už čtrnáct let, bez jediné pauzy. Vysílá to Wichterleho Institut, ti, co přežili v podzemí s celou svou vědou a technikou. Říká se, že mají laboratoře hluboko pod troskama starých univerzit. Ostatní frakce jim říkají technokraté, pánové vzorců. Ale nikdo pořádně neví, co tam skutečně kujou.

Na první poslech to rádio zní nevinně. Každý ráno hlásí stav atmosféry, kde hrozí radioaktivní spad, kudy migrují bandy predátorů. Někdy přidají zprávy o nových „úspěších“ – třeba jak zkrotili nějakou dávno zapomenutou technologii, nebo jak testují umělou potravu. Ale všechno bezejmenně. Hlasy mluví jako stroje – říkaj si věci jako „Operátor Sigma“ nebo „Echolot 4“. Nikdy žádné lidské jméno.

V noci je Merkur divnější. Do šumu éteru pouštějí tóny, co zní jako hudba, ale je v tom něco zvláštního… syntetický motivy, co se ti zavrtají do mozku. Někdo tvrdí, že je to hypnotickej algoritmus. Jiní, že je to jen pozůstatek staré civilizace, co neumí doznít.

Ať už je pravda jakákoliv, jedno je jistý – když jsi venku sám a ticho je těžký jak beton, nakonec si tu frekvenci naladíš. Protože Merkur nikdy nevypne. A možná je to jediný důkaz, že ještě někde přežívá nějakej řád.